Nemohli jsme se zúčastnit z organizačních důvodů celé akce, tak jsme se zúčastnili jen sobotního programu, v rámci kterého jsem prezentovali Projekt Jít k duhu: KA 06 (OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti). Pro zúčastněné dužiny jsme ukryli skrýš - mysterku poblíž stezky "Lovců mamutů" v přerovském předměstí, a pojmenovali jsme ji jak jinak než Duha Lovci mamutů. Pevně doufáme, že se ostatní dužiny, které se v průběhu roku za skrýší vypraví, něco pěkného dozví o tomto zajímavém místě. Překvapil nás zájem o skrýš a kromě sportování všeho druhu, návštěvy ornitologického muzea, Duhového závodu mnoho dužin lovilo i duhovou skrýš.  Večer proběhlo vyhlášení výsledků závodu a ocenění nejlepších.

Konečně výprava v opravdu jarním až letním počasí se vyvedla. Letošní zima se holt své vlády nemínila vzdát. Duhová skrýš je opravdu těžko dostupná s použitím veřejné dopravy. Ráno jsme tedy vyrazili autobusem do Ludéřova a odtud jsme pokračovali cestou necestou až ke skrýši, která je umístěna nedaleko Kosíře. Zbytky zimy a počínajícího jara byli v lese silně patrné - zbytky sněhu, rozmoklé louky a pole. Nicméně i první jarní kytičky jsme měli možnost pozorovat - tradičně sněženky, fialky a podběl, ale v těchto místech se lesy modrají jaterníky, které není možno vidět v místech, kam pravidelně chodíme. Byl to nádherný pohled na modré koberce s jaterníky. Duhovou skrýš jsme objevili docela rychle, ale úkol v němž jsme měli pozorovat půdní živočichy zase až tak snadný nebyl. Vše co bylo v zemi ještě spalo, neb před pár dny ještě mrzlo a země byla pokryta sněhem. Zaznamenali jsme několik ne zcela půdních živočichů v okolí úkrytu: mraveniště s lesními mravenci, kteří usilovně pracovali na tom, aby si svůj domov po zimě opravili, několik pavoučků slíďáků, slunéčka sedmitečná si nás snad i vybírala schválně, kněžici hnědou jsme objevili na odloženém batohu a sametky rudé pobíhali na spadaném listí. Kousek dál jsme narazili na žížaly a ruměnice. Neb nás tížil čas abychom stihnuli vlak z Drahanovic museli jsme brzo vyrazit zpět. Cestu zpět jsme z časových důvodů vybrali po silnici. V Drahanovicích jsme zastavili u Černé věže, kde bylo velké množství ruměnic - tady jsme nabrali zbytek sil na poslední kilometr cesty a hurá směr nádraží. Tady po krátkém odpočinku a vyprázdnění batohů od svačinek a dalších dobrot jsme vyzkoušli nová pravidla na hru s kuličkama. Kuličky k jaru patří a každým rokem se k nim vracíme. Vlakem jsme dorazli zpět do sluncem rozpáleného města. Výprava se vydařil a účast byla hojná. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti.

Hrstka statečných se nezalekla ani mrazu a ani sněhu a vyrazila vlakem do Údolí Bystřice s cílem nalézt několik pokladů. V rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti jsme nalezli duhovou skrýš v jeskyňce a u dvoupatrového mostu jsme uložili do kešky TravelBug, který jsme získali na výpravě minulý měsíc. Nalezení pokladů opravdu nebylo snadné a tak i dalším duhovým oddílům přejeme hodně štěstí. Pak už následovala jen asi 7 km dlouhá cesta do Domašova nad Bystřicí. A i ta nebyla vůbec snadná, neb zjevně před námi nikdo tuto cestu ve sněhu neabsolvoval, tak jsme si cestu museli prošlápnout samostatně. Při výstupu na Malý Rabštejn to na břidlici, jež byla zakryta sněhem pořádně klouzalo. Nakonec jsme to zvládli a vlak zpět stihnuli. Po celou dobu nám svítilo slunce, ale i přesto byl velký mráz, tak jsme se všichni zahřívali čajem s termosky. Výprava se vydařila a Ti co raději zůstali v teple domova mohou litovat pěkně prožitého dne v partě prima kamarádů.