Duha Rysi Olomouc - Liberec 9.-11.5.2014

Účast na tomto skvělém víkendu byla výborná, počasí proměnlivé, program nabitý, cestování zdlouhavé a zážitky nepřekonatelné. Takhle by se tato akce dala zhodnotit stručně, ale není tam vystiženo vše. V pátek jsme nastoupili do mezinárodního vlaku, který byl nacpán k prasknutí. To by však ani tak moc nevadilo, neb na cestování v uličce jsme zvyklí. Problém byl v tom, že ve vlaku nebyla okna a vše bylo řízeno centrální klimatizací, ta však nepočítala s tím, že někdo bude cestovat v uličce a tak tam bylo nesnesitelně. Naštěstí paní průvodčí pro nás zajistila několik míst, neb to byl oddíl vlaku pro cestující s dětmi do 10-ti roků a těch se na sedadlech moc nenacházelo. Cesta druhým rychlíkem byla již bezproblémová a po celou dobu jsme všichni seděli. To bylo dobře, neb jsme jeli z konečné v Pardubicích až no konečnou v Liberci. V Liberci již na nás čekal kamarádka Petra a s ní jsme tramvají opět na konečnou Lidové sady docestovali až k ubytovně. Byla to taková zvenku nevábně vypadající chatrč, nicméně uvnitř to bylo vše skvěle zařízené. V sobotu ráno jsme vyrazili splnit náš hlavní úkol a to založit duhovou skrýš u Ještědu. Cestovali jsme napřed tramvají, posléze lanovkou a pak už jsme šlapali po svých. Napřed jsme objevili klasickou keš, prohlédli jsme věž, zakoupili suvenýry a pak jsme hledali vhodné místo pro naši skrýš. Po krátké době jsme to pravé místo našli, založili jsme zde výškový tábor, prozkoumali důkladně okolí, posilnili se svačinou a pak místo dobře zaměřili a poklad ukryli na vhodné místo, tak aby nebyl objeven nikým, kdo by nám ho chtěl zničit. Poté nás čekala cca 6 km dlouhá cesta dolů k tramvajové zastávce. Po cestě jsme mimo krásnou přírodu shlédli i několik sjezdových tratí, které tu zůstali po mistrovství světa v lyžování. Odpoledne nám zůstal ještě nějaký čas, který jsme využili k návštěvě IQ Parku. Tento park je plný interaktivních her a zajímavostí, které slouží k poznávání funkcí všech možných vymožeností dnešního světa. Oddělení s vodou bylo nejoblíbenější. Večer jsme si opekli špekáčky a znaveni šli spát. Celou noc pršelo, ale naštěstí před naším odchodem do místní zoologické zahrady proslavené především bílými tygry déšť ustal. Tato zoo je nejstarší zoologickou zahradou. Díky známostem, které tam Želva má jsme si mohli nakrmit slony a pohladit tapíra. Zbaštili jsme ještě párek v rohlíku, shlédli vystoupení lachtanů a pak hurá na vlak, který nás odvezl domů. Želva naštěstí prozřetelně na rychlík z Pardubic koupila místenky, tak již byla cesta v pohodě. Výprava se fakt povedla. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056, KA 06.