Na tento víkend jsme vyrazili do matičky Prahy a fakt jsme si to tam skvěle užívali. Ještě v pátek se nám podařilo stihnout laserovou vodní show na Vltavě. Sobotu jsme z velké části strávili v Prokopském údolí, kde jsme měli za úkol nalézt Duhovou skrýš. To se nakonec podařilo a během cesty jsme objevili ještě poklady v jeskyni a v tunelu. Příroda je zde krásná a podzim ji oděl do roztodivných barev. Po cestě jsme nacházeli houby, spousty zajímavých rostlin a stromů, skalní převisy, potoky, jezírka a spousty dalších zajímavostí. Setkání tváří tvář se dvěma labutěmi byl pro mnohé také nezapomenutelný zážitek. Těsně před cílem jsme se občerstvili a pak vzhůru do kopce za duhovou skrýší. Výhled na město stál opravdu za to. Bylo vybráno moc pěkné místo. Do setmění zbývalo ještě trochu času a tak jsme ještě vyrazili na Pražský hrad. Toto místo je vždy plné turistů a tak je problém se neztratit. Podařilo se a my se všichni vrátili zpátky do školy, kde jsme byli ubytováni. Někteří ještě nebyli zcela unaveni a tak jsme využili místní hřiště a trampolínu. Večer ještě nejmladší hoši v čele s Pajdou uspořádali závody papírových vlaštovek a pak hurá do spacáků. V neděli ráno byla Praha zahalena do mlhy, ale po krátkém čase zavládlo krásné slunečné počasí. Procházeli jsme z rána po Karlově mostě zahaleném mlhou, pokračovali jsme na Staroměstské náměstí. Vyčkali jsme do 10,00 hod.,  abychom viděli orloj v chodu a pak pomalu, jen se neztratit mezi davy japonských turistů, zpět skrze sluncem zalitý Karlův most do školy. Po občerstvení a zabalení věcí jsme se tramvají přesunuli i s batohy na hlavní nádraží. Ještě zůstalo trochu času do odjezdu vlaku a tak jsme ještě vyrazili na Václavské náměstí. A pak už hurá na vlak směr Olomouc.Výprava byla parádní a všem se moc v Praze líbilo. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056, KA 06.

V sobotu 26. 10. 2013 naše devítičlenná skupina vyrazila na jednodenní výpravu, jejímž cílem byla duhová skrýš nazvaná Duha Dobšena, kterou jsme hledali v rámci projektu Jít k duhu. Vyjížděli jsme z Olomouce za zataženého počasí, které jsme ale nechali za námi a užili si tak krásný podzimní den. Z vlakového nádraží ve Valašských Klouboukách jsme vyrazili po červené značce směrem k našemu cíli a při našich malých občerstvovacích zastávkách plnili přidružený úkol, tj. hledali a určovali lišejníky, např. Terčovku bublinatou či Dutohlávku pohárkatou. Jak jsme se cestou z tabulí místní naučné stezky dozvěděli, PP Dobšena je silně svažitá, květnatá, kosená a přepásaná louka s výskytem orchidejí, vzácných druhů hmyzu, významných teplomilných rostlinných a živočišných společenstev, jejichž zachování posiluje ekologickou stabilitu širšího území. Na kraji louky jsme viděli krásně kvetoucí ocúny jesenní. Duhovou skrýš, která se nacházela ještě o něco dále, jsme úspěšně nalezli a vzhledem k mírné časové tísni jsme vyrazili na zpáteční cestu. I když nám nezbyl čas na hraní her, všichni jsme si výpravu, na které nám počasí skutečně přálo, užili a už se těšíme na tu příští. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ 1.07/1.2.22/27.0056 Činy mluví, aneb cesta k odpovědnosti.

Tentokráte jsme si vybrali slunečné počasí na tuto dlouho plánovanou výpravu. Dopravili jsme se vlakem do Litovle a odtud jsme se přesunuli pěšky po cyklostezce až k obci Mladeč. Po cestě jsme ochutnali letošní první třešně a za obcí Mladeč jsme po průchodu krásnou loukou plnou kopretin v lese objevili duhovou skrýš Duhu Mladeč. Před námi již tuto skrýš našli Kluci od Rysí řeky. Neboť se v blízkém okolí nacházely ještě další poklady a nám zůstalo trochu času navíc - vydali jsme se je hledat. Úspěšně jsme jednu našli v jeskyni Podkova a druhou na Čertově mostě. Po průzkumu jeskyně, kdy jsme byly řádně vybaveni baterkami jsme zbaštili všechny svačinky a vydali se na 6 km dlouhou cestu zpět do města Litovel. Tentokráte cesta vedla chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. V Litovli jsme ještě přepadli cukrárnu na náměstí a pak hurá na vlak z Litovle přes Moravičany do Olomouce. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti.

Nemohli jsme se zúčastnit z organizačních důvodů celé akce, tak jsme se zúčastnili jen sobotního programu, v rámci kterého jsem prezentovali Projekt Jít k duhu: KA 06 (OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti). Pro zúčastněné dužiny jsme ukryli skrýš - mysterku poblíž stezky "Lovců mamutů" v přerovském předměstí, a pojmenovali jsme ji jak jinak než Duha Lovci mamutů. Pevně doufáme, že se ostatní dužiny, které se v průběhu roku za skrýší vypraví, něco pěkného dozví o tomto zajímavém místě. Překvapil nás zájem o skrýš a kromě sportování všeho druhu, návštěvy ornitologického muzea, Duhového závodu mnoho dužin lovilo i duhovou skrýš.  Večer proběhlo vyhlášení výsledků závodu a ocenění nejlepších.

Konečně výprava v opravdu jarním až letním počasí se vyvedla. Letošní zima se holt své vlády nemínila vzdát. Duhová skrýš je opravdu těžko dostupná s použitím veřejné dopravy. Ráno jsme tedy vyrazili autobusem do Ludéřova a odtud jsme pokračovali cestou necestou až ke skrýši, která je umístěna nedaleko Kosíře. Zbytky zimy a počínajícího jara byli v lese silně patrné - zbytky sněhu, rozmoklé louky a pole. Nicméně i první jarní kytičky jsme měli možnost pozorovat - tradičně sněženky, fialky a podběl, ale v těchto místech se lesy modrají jaterníky, které není možno vidět v místech, kam pravidelně chodíme. Byl to nádherný pohled na modré koberce s jaterníky. Duhovou skrýš jsme objevili docela rychle, ale úkol v němž jsme měli pozorovat půdní živočichy zase až tak snadný nebyl. Vše co bylo v zemi ještě spalo, neb před pár dny ještě mrzlo a země byla pokryta sněhem. Zaznamenali jsme několik ne zcela půdních živočichů v okolí úkrytu: mraveniště s lesními mravenci, kteří usilovně pracovali na tom, aby si svůj domov po zimě opravili, několik pavoučků slíďáků, slunéčka sedmitečná si nás snad i vybírala schválně, kněžici hnědou jsme objevili na odloženém batohu a sametky rudé pobíhali na spadaném listí. Kousek dál jsme narazili na žížaly a ruměnice. Neb nás tížil čas abychom stihnuli vlak z Drahanovic museli jsme brzo vyrazit zpět. Cestu zpět jsme z časových důvodů vybrali po silnici. V Drahanovicích jsme zastavili u Černé věže, kde bylo velké množství ruměnic - tady jsme nabrali zbytek sil na poslední kilometr cesty a hurá směr nádraží. Tady po krátkém odpočinku a vyprázdnění batohů od svačinek a dalších dobrot jsme vyzkoušli nová pravidla na hru s kuličkama. Kuličky k jaru patří a každým rokem se k nim vracíme. Vlakem jsme dorazli zpět do sluncem rozpáleného města. Výprava se vydařil a účast byla hojná. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti.